Logo
0 ks
za 0,00 Kč
Nákupní košík je prázdný
Potřebujete poradit? Neváhejte nás kontaktovat.
  1. Úvod
  2. Novinky
  3. Jak by měla vypadat zdravotně nezávadná dětská bota?
Jak by měla vypadat zdravotně nezávadná dětská bota?
02.06.2020
Jak by měla vypadat zdravotně nezávadná dětská bota. Když se podíváte na internet, najdete zde nepřeberné množství informací týkající se dětské obuvi a toho jak by měla vypadat zdravotně nezávadná dětská bota. Ovšem jako všude na internetu, některé informace jsou správné a jiné můžou být diskutabilní až se snadno dají najít i zcela zavádějící a lživé informace o tom jak by měla zdravá dětská bota vypadat. To samé vydíte i při procházce po kamenných prodejnách specializujících se na prodej dětské obuvi. Většina prodejen své reklamní plohy zaplňuje napisem dětská zdravotní obuv a zákazník má problém se v tom všem vyznat. Co je tedy vlastně správně? Jak má vypadat zdravotně nezávadná dětská bota? Již 20 let provozuji obchod s dětskou obuví a dovolím se Vám zde popsat své zkušenosti.l Rád bych se pokusil v tomto článku shrnout základní pojmy a vyzdvihnout skutečnosti, které považuji za podstatné. V podstatě se zde dočtete pouze to co vysvětluji všem rodičům ve své kamenné prodejně. Faktem je že většina dětí se rodí se zdravýma nohama. Dá se říci, že zásadní vrozené vady jsou diagnostikovány velmi časně, v drtivé většině již v porodnici. Každé dítě pak prochází sítem preventivních vyšetření kyčlí, klinického i ultrazvukového, při kterém se zjistí i některé „drobnější“ odchylky, jako je například vtočené předonoží, a zároveň se sjednává náprava. Statistiky uvádějí, že až 95 % dětí má nějakou vadu nohou ve věku, kdy začínají chodit do školy. Jiné údaje udávají hodnotu 75 %. Osobně bych, podle svých zkušeností z prodejny řekl že cca 1/3 prvňáčků má nějakou vadu nohou. Vždy jsem ve své prodejně razil heslo „že nohy máme jen jedny na celý život a tak se o ně musíme pořádně starat“. Často jsem měl pocit, že všechny moje rady, vysvětlování, nabádání a poučování se míjí účinkem. Ale doba pokročila a dnes už je situace přece jen výrazně lepší. Celá noha je velice složitou konstrukcí obsahující čtvrtinu kostí těla. Tedy přesně 26 kostí, 33 kloubů a více než stovku svalů, vazů a šlach. Skelet nohou při narození je převážně chrupavčitý a k přeměně na kosti dochází postupně. Klenba při narození není vytvořena a na plosce je rozsáhlý tukový polštář. Tento tukový polštář postupně mizí a současně se vytváří klenba. Celé to trvá zhruba do tří let věku dítěte. Dítě začíná chodit průměrně ve 12 měsících. Dětská nožka roste průměrně o 1 mm měsíčně. Ale je to všechno jen statistika, každý jsme svébytné individuum. Jsou období, zejména v mladším věku, kdy nárust nohou až o 2 mm za měsíc není vyjímkou. Je třeba poukázat na to že požadavky na dětskou obuv jsou v různém věku dítěte odlišné. Ti nejmenší, kteří se právě začínají učit chodit, jsou ještě nejistí, potřebují, aby jejich nožky měly možnost tak říkajíc „cítit podlahu“. Proto doporučuji boty, které napodobují přirozený tvar nohy a nenutí tak děti měnit svůj přirozený způsob chůze. Podrážka takové boty musí být nejen měkká, ale také pružná a v botě musí být dostatek prostoru pro prsty, aby jimi dítě mohlo volně hýbat a „osahávat“ si podlahu. Zároveň je důležité aby taková botička měla opatek který podpoří správné držení osy patní kosti. Takováto bota malým nohám umožňuje správně růst a vyvinout si sílu, svaly a cit v prstech. Ti starší, kteří již jsou při chůzi sebejistí a jejichž chůze je vyrovnaná, pak potřebují obuv se stabilní pevnou patou, kvalitní podrážkou která utlumí nárazy a zároveň podporuje zdravý růst klenby nožní. Dětská noha a vůbec celý dětský skelet jsou velice flexibilní, mají obrovskou adaptační schopnost, ale zároveň jsou velmi citlivé a pokud působí nepříznivé podněty dlouhodoběji, vede to k negativním důsledkům. Jinak řečeno – pokud působí nepříznivý tlak obuvi na nohu jen chvíli, skončí to nějakým tím puchýřem. Pokud je však tento nepříznivý tlak dlouhodobý, vede k deformaci. Zní to samozřejmě, ale pozor: Když naši rakouští sousedé dělali nedávno průzkum, zjistili šokující skutečnosti: celé dvě třetiny (69 %) dětí nosí příliš malou venkovní obuv a obuv domácí mělo příliš malou dokonce 88 % dětí. Malá obuv samozřejmě vede k deformitám prstů i celé nohy. Jaká tedy má být správná velikost obuvi ? Na tomto místě je nutno použít a vysvětlit termín nadměrek: nadměrek je volný prostor v přední části boty, mezi nejdelším prstem a botou. Tento nadměrek by neměl být menší než 12 mm, za optimální je považován nadměrek 12-17mm. Ale jak lze optimálně zjisti, zda botky, které chceme koupit, budou mít nejen správnou velikost, ale také ten optimální nadměrek ? Rodičům svých malých zákazníků doporučuji celkem jednoduchý a přitom přesný způsob měření velikosti nohou jejich ratolestí: měření je nutné provádět pozdě odpoledne nebo večer. Důvod je ten, že během dne se nohy tzv. „rozšlápnou“ – my dospělí většinou dobře známe pocit těžkých, unavených a oteklých nohou večer, ale ono to, samozřejmě v omezené míře, platí i pro děti. Tedy měření provádějme večer. Postavíme dítě na čtvrtku papíru a tužkou obkreslíme co nejpřesněji (tužku držme kolmo ke čtvrtce) obrys napřed jedné a pak i druhé nohy. K nejdelšímu prstu připočítáme 12 mm směrem dopředu, do špičky. Někdo má nejdelší palec, někdo druhý prst, je to individuální… Pak už jen zbývá takto upravený obrys nohou vystřihnout, vzít s sebou do prodejny a vložit do obuvi… Pokud se vám nechce obkres vystřihávat, stačí i dřevěná špejle, kterou zkrátíte na naměřenou délku a v prodejně vložíte do obuvi. Pozor, někdy se může velikost obou nohou mírně lišit, pak vždy použijeme ten větší obrys. Máme tedy obrys nohou našeho potomka a jsme se s ním v prodejně. Na co se musíme, kromě estetického hlediska, soustředit při výběru obuvi ? Materiál: Dětská obuv musí být vyrobena z vhodných materiálů – svršek má být buď kožený (z usně) nebo textilní, nikoliv z poromeru, koženky nebo jiného plastu. Totéž platí o stélce (část boty, která je ve styku s chodidlem) – ta má být savá, protože dětská noha se více potí a většina potních žláz je na plosce. Nejdůležitější oblastí každé kvalitní zdravotně nezávadné dětské boty je pevná, stabilní pata. Patní část obuvi odpovídá za vedení celé nohy. Tzv. opatek by měl být dostatečně vysoký, tuhý a dlouhý, to znamená měl by zabíhat do postranní části obuvi. Zda opatek splňuje naše požadavky, se dá celkem snadno zjistit tak, že obuv uchopíte jednou rukou za podrážku a druhou rukou se snažíte pohybovat patní částí boty do stran. Pokud se vám to nedaří, pata „drží“, je vše v pořádku a obuv splňuje požadavek pevného patního vedení. To je důležité jak u zdravých nohou, tak zejména u dětí, které nosí ortopedické vložky. Bez stabilního patního vedení totiž vložky neplní svoji funkci. Ještě jinak – ortopedicky správnou obuví je třeba i sandálek s otevřenou špičkou, avšak pevnou a vyšší patní částí, tedy pevným opatkem. Dalším kritériem ortopedicky vhodné obuvi je široký nízký podpatek a pevná, avšak pružná podešev. Pružná má být v části záprstních kloubů, tedy tam, kde prsty nohy přecházejí do nártu. Zhruba to odpovídá jedné třetině vzdálenosti od špičky obuvi. A ještě jedna poznámka mne v této souvislosti napadá: i ponožka totiž musí mít správnou velikost odpovídající velikosti nohy, nesmí nikde škrtit nebo nožku jakkoliv utlačovat! Pro jedince mající zvýšenou potivost se dnes vyrábí ponožky z moderních materiálů jako třeba ze stříbrného vlákna.
Google+
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.